CHCETE NÁS FINANČNĚ PODPOŘIT?
Uvítáme jakoukoliv pomoc
Víte... Kde kdo by si mohl pomyslet, že Vítek je malé miminko, které potřebuje jen něžnou a pečující náruč rodičů. A ano, láskyplné prostředí bez stresových podnětů je pro rozvoj dětí s Downovým syndromem opravdu zásadní. Nicméně do budoucna toho Vítek potřebuje mnohem víc. Vlastně ani my, ani lékaři či terapeuti netuší, co nás s Vítečkem v budoucnu čeká. Nicméně my nechceme řešit problém, až v budoucnu nastane. Chceme udělat vše pro to, aby žádný problém v budoucnu nenastal. A pokud se přeci jen nějaké potíže objeví, řešit je, ovšem s čistým svědomím, že jsme tehdy, rozumějte tady a teď, udělali vše pro to, abychom Vítkovi jeho životní cestu usnadnili. Chceme udělat vše, abychom se o již tak nejistou budoucnost, obávali co nejméně. Rádi bychom mu cestu co nejvíce usnadnili tak, abychom mu vytvořili co nejvíce srovnatelné podmínky se svými vrstevníky. Chceme, aby z něho byl v budoucnu co nejvíce plnohodnotný člen naší společnosti, který bude na péči ostatních co nejméně závislý a povede v největší možné míře samostatný, plnohodnotný život.
Dosavadní péče o Vítečka vyčerpala podstatnou část našich finančních rezerv a my najednou cítíme obrovský tlak a stres, obavy z toho, že nebudeme moci Vítečkovi dopřát vše, co potřebuje. Víte, s Vítkovým tatínkem oba pracujeme už od dob studií. Člověk si naivně myslel, že když bude poctivě pracovat a šetřit si na budoucnost, nic ho nemůže zaskočit. Nebo alespoň ne v takové míře. Oba jsme navíc odpůrci půjček. Jednoduše na co peníze nemáme, to si nedopřejeme, dokud si na to nenašetříme. A nyní jsme v situaci, kdy o peníze žádáme, spíše na kolenou prosíme. A navíc pravděpodobně bez naděje na to, že je budeme moct kdy splatit. Dosud jsme byli vždy na druhé straně. Již několik let jsme například Dobrými anděly, přispíváme na různé charitativní projekty a sbírky. A najednou je vše jinak. Peníze pro nás navíc získaly zcela jinou hodnotu. Je to prostředek, jak našemu milovanému dítěti dopřát životně důležité věci. Už to není jen o tom, zda si něčím udělat či neudělat radost. Najednou vše přepočítáváte na minuty hipoterapie, které za dané peníze můžeme Vítkovi dopřát.
Hledáme také další cesty, jak naší finanční situaci zlepšit a do budoucna bych chtěla zkusit nabízet kurzy znakovaní pro ostatní maminky. Finance jsou však na těchto kurzech až ten druhořadý přínos. Potenciál vidím spíše v tom, že se Víteček bude kurzů se mnou běžně účastnit, bude poznávat nové děti i dospělé, zapracujeme na jeho socializaci a rozvíjení emoční inteligence a především bude v kolektivu znakujících a uvidí, že znakování je tedy něco běžného, co využívají i jiné rodiny.
Na co konkrétně využíváme nebo chceme využít finanční prostředky?
- hipoterapie
- neurorehabilitační pobyty
- fyzioterapie (Vojtova metoda, Bobath koncept)
- ergoterapie
- návštěvy klinické logopedie a klinické psychologie
- pomůcky na orofaciální stimulaci
- nákup či výroba pomůcek a hraček pro rozvoj
- kompenzační pomůcky
- sebevzdělávání (workshopy, vzdělávací kurzy, publikace,...)