Hipoterapie

Od ledna tohoto roku, tedy v době, kdy bylo Vítečkovi jen něco málo přes rok, jsme začali docházet pravidelně na hipoterapii do rehabilitace Kateřina (nyní pod názvem REKOMA) v Děčíně. 

Hipoterapie, respektive spíše hiporehabilitace je fyzioterapeutická metoda, která využívá přirozeného pohybu koně k aktivaci a posílení těch správných pohybových vzorců. Jednoduše řečeno - pohyb koně je velmi podobný chůzi člověka. Víteček, který na koníkovi jezdí, tak dostává do centrální nervové soustavy stejné vjemy, jako kdyby chodil a jeho tělo se učí tyto vjemy přijmout, zareagovat na ně a zapamatovat si je. Vítek, který na rozdíl od svých vrstevníků ještě sám nechodí, tak dostává stejné impulzy, jako by dostával při chůzi, a podporuje se tak zejména jeho rovnováha a koordinace. A nejen to... Ale hezky postupně. 

Z první hipoterapie jsme měli trošku obavy, protože jsme nevěděli, jak bude Vítek na koně reagovat. I s ohledem na jeho zdrženlivost a zaraženost na jiných terapiích jsme měli strach, co s Vítkem udělá, když uvidí velkého koně a navíc ho na něj položíme. I sama fyzioterapeutka nás dopředu upozornila, že jsou děti, které první hipoterapie stráví mimo hřbet koně, jen se seznamují, okoukávají a až později, postupně dochází k fyzickému kontaktu. To naštěstí nebyl Vítkův případ. Ten sice vůbec nevěděl, co ho čeká, ale od prvního kontaktu vše probíhalo v poklidu, zcela nenásilně a momentálně jsme ve fázi, kdy v momentě, kdy Vítek koně spatří, rozesměje se a nadšením i tleská. 

Kdy s hipoterapií začít? 

My jsme bohužel příkladem rodičů, kteří si mylně mysleli, že s hipoterapií můžeme začít, až když bude Vítek sedět. A víme, že tuto představu má více rodičů. Je to však omyl a veliká škoda. Začít se může od dvou měsíců věku dítěte, pokud tomu nebrání žádné zdravotní komplikace. 

Průběh hipoterapie 

Hipoterapie může být individuální či skupinová. Skupinová hipoterapie je jak již název napovídá prováděna ve větších skupinách (do cca 6 až 8 osob) a je zde akcentován zejména emoční a komunikační rozvoj, který hipoterapie přináší. Vítek podstupuje individuální půlhodinovou hipoterapii, která v naší podobě vypadá tak, že koně vede zkušená asistentka - "koňařka". Vítek je pod neustálým dohledem další přítomné osoby - fyzioterapeutky, která prošla speciálním vzděláním a především má za sebou léta praxe. My, jako rodiče, jsme přítomní, ale aktivně do průběhu nezasahujeme. Snad jen děláme záložní oporu a motivujeme Vítečka k vertikalizaci a podobně. Koně, kteří s Vítečkem jezdí jsou speciální hipoterapeutiční koně, přičemž jejich výběr záleží na úrovni každého klienta. Vítek kupříkladu od začátku vystřídal již tři koně, 

Začínal na koníkovi, který měl širší hřbet, což bylo žádoucí, neboť několik prvních hipoterapií Víteček na koníkovi ležel. Ležel konkrétně na bříšku, s otevřenými dlaněmi téměř až na zadku koně. 

Postupně jsme přešli k vyšším a rychlejším koním, kdy Vítek seděl alespoň část jízdy v tzv. asistovaném sedu - tj. seděl před fyzioterapeutkou, která hlídala správnou techniku sedu. Zejména šlo o to, aby Vítek seděl krásně rovně a s co nejmenší oporou. Tomu napomáhala i vyšší madla na postroji. Když byl Vítek v průběhu jízdy unaven, postroj se sundal a Vítek opět ležel na bříšku. 

Poslední část hipoterapie je odpočinková, uvolňující, kdy i dnes Vítek na koníkovi leží na zádech a pár minutek relaxuje. Byť se to na první pohled nezdá, ale ona 30ti minutová jízda je pro něho opravdu náročná a jeho únava ke konci je jasným důkazem, že hipoterapie je opravdu intenzivní cvičení. 

Momentálně Vítek již zvládne celou cestu sedět sám, v pevném a vzpřímeném sedu. Snažíme se ho motivovat, aby se vertikalizoval v celé své délce - tj. aby zvedal ručičky, ukazoval do dálky a podobně. 

Rozložení terapie

Pokud víme, ideální rozložení terapie je dvakrát týdně po dobu tří měsíců. Na počátku a konci tohoto cyklu by mělo dojít k vyšetření fyzioterapeutem, stanovení cíle a zhodnocení jeho naplnění. Po tříměsíčním cyklu nastává pauza a poté opakování. 

Víme, že existují intenzivní hipoterapie, různé hipoterapeutické pobyty (víkendové či týdenní), kterých jsme se však dosud nezúčastnili, takže nemůžeme bohužel prozatím předat žádné zkušenosti. 

Další přínosy hipoterapie  

Kromě dopadů na rozvoj hrubé motoriky (zpevnění, zlepšení koordinace a rovnováhy) přináší hipoterapie, stejně jako většina ze zooterapií i mnoho dalších pozitivních přínosů. U dětí se speciálními potřebami je výrazně posílena orientace v prostoru i čase, verbální i neverbální komunikace, zlepšuje se pozornosti i vnímání okolí. Výrazně se posiluje emoční oblast a sebeuvědomění si vlastního těla. 

Nečekané pozitivum hipoterapie u dětí s DS

Byť nám fyzioterapeutka zpočátku říkala, že má vlastní zkušenost s tím, že děti s DS, které dochází pravidelně na hipoterapii, méně slintají, moc jsme jí to nevěřili. Ale je tomu skutečně tak. My jsme to zpozorovali až po pár měsících, ale nejvíc patrné to bylo po lázních, kdy jsme celkem 5 týdnů na hipoterapii nebyli. Vítek hodně slintal, což jsme však spojovali s růstem hned několika nových zubů. Ale po dvou týdnech hipoterapie se slintání opět výrazně zlepšilo.  Je to pravděpodobně dáno posílením a zpevněním středu těla. 

Záludnost hipoterapie

Ačkoliv se to na první pohled nezdá, tak i hipoterapie má svá úskalí. U dětí s DS, kteří mají problémy s kyčlemi nebo mají srdeční vady, nemusí být hipoterapie tou správnou cestou a je vždy na posouzení lékařů, zda je vhodná či nikoliv. 

Co bývá hodně opomíjeno. je osoba fyzioterapeuta nebo hipoterapeutického koně. Mnohé maminky, zejména s vidinou úspor nemalých peněz, vyhledávají jiné alternativy - koně sousedů či známých. To je samozřejmě úžasné pro kontakt dítěte se zvířetem a podporu emoční oblasti. Nicméně aby byl pobyt s koněm skutečně hipoterapií v pravém slova smyslu, musí být součástí hipoterapeutický kůň a proškolený fyzioterapeut. Osoba fyzioterapeuta je dle mého názoru zcela klíčová. Jen on umí posoudit, jaká poloha je pro klienta správná. Právě poloha hraje nejdůležitější roli v celkovém efektu terapie. Pokud by například Vítek seděl na koni sám v momentě, kdy však neudrží stabilní vzpřímený sed, byl by prohnutý a určitě by nedošlo k posílení té správné skupiny svalů a aktivaci žádoucího pohybového vzorce. Fyzioterapeut nejen, že určí vhodnou polohu, ale také během hipoterapie hlídá její správnost a případně pružně reaguje na potřebu její změny. 

Financování hipoterapie

Hipoterapie bohužel není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. A s ohledem na výše zmíněné požadavky (proškolený fyzioterapeut, přítomnost jeho asistenta, finanční náročnost péče o koně), bývají jednou z nejnákladnějších položek v péči o hendikepované. 

My máme to štěstí, že nám naší hipoterapii finančně pomáhá zvládat nadace Naše dítě. Navíc nás podpořila i paní Yvona Fišerová. Mnohokrát všem děkujeme!