Táta hrdina

Před několika týdny jsem narazila na článek o významu otců v rodinách. Nevím, jak to mají ostatní rodiny, ale vím, jak je to u nás... 

Lukáš, tatínek Vítečka, je pro nás naprosto nezastupitelný a na tomto místě mu patří jedno veliké DÍKY. V ostatních článcích děkujeme těm, kdo nás podporují a přitom toho největšího hrdinu máme doma. Náš tatínek je totiž po celou dobu pevným bodem v tom našem šíííílenééém kolotoči. Poskytuje naší rodině zázemí. Díky do jisté míry flexibilní práci a své ochotě nás doprovází na většině terapií, aktivně se během nich zapojuje, byť si po čase toho pamatuje jen zlomek :) Někdy je to zarážející, někdy doslova ke zlosti, protože to v hlavě musím nosit všechno já. A má mnoho dalších drobných chybiček, ale na místě je teď několik ALE...

• jeho přítomnost přináší nejen jakousi formu opory a pocitu, že na to všechno nejsme s Vítečkem sami, ale i ta maličkost, že je na terapii s námi a věnuje se Vítečkovi, když mě terapeut něco vysvětluje a já mu tak mohu věnovat svou pozornost - možná proto si pak tatínek nic nepamatuje :) 
• je jedním z těch tátů, kteří kromě kojení, zastoupí mamku ve všech činnostech - od oblékání, přes krmení, hraní si, koupání, uspávání... vše se naučil a snad kromě přebalování jsem si jistá, že vše dělá s láskou a rád, 
• je tím trpělivějším a v pozitivním chápání i flegmatičtějším článkem naší rodiny, 
• je plynem toho všeho, když mně dojdou síly, a zároveň je tou brzdou, když se já neumím zastavit, přestože vím, že je to potřeba a je naší spojkou s okolním světem, když já lítám myšlenkami mezi tím, co všechno bychom ještě měli... 

Ale především se skvěle zhostil role táty hendikepovaného dítěte a role partnera maminky hendikepovaného dítěte. V porodnici mi totiž sestřičky naznačovaly, že mnoho tatínků od postižených dětí odchází. Náš tatínek je však silák. Je majákem našeho přístavu. A to nejdůležitější - pro Vítečka je za všech okolností skvělým tátou. Je úžasné mít v něm oporu a jistotu, že se o Vítečka postará i s ohledem na jeho specifické potřeby. Navíc plní nezastupitelnou roli v zábavě a vymýšlení těch nejlepších her. 

Vítek ho zcela oprávněně zbožňuje. A víte co, právě náš tatínek je čistým zosobněním významu spojení slov "něco-navíc".