Těhotenství a porod

A jsme na úplném začátku. Jak už jsme zmínili, Víteček je skutečně vytoužené miminko. Čekali jsme na něj bez jednoho měsíce téměř čtyři dlouhé roky. Jméno Vítek jsme dokonce měli připravené ještě o dva roky déle. Takže si dokážete představit, jakou radost jsme měli, když jsme zjistili, že čekáme kluka. Ale hezky popořádku. 

S Lukášem jsme spolu od prosince 2012. Když jsme se o pár let později definitivně rozhodli, že bychom chtěli založit rodinu, ani jeden jsme neměli tušení, co všechno nás čeká. Už není ani tajemstvím, že jsme o první miminko přišli. Bylo to mezi svátky 2015, kdy jsme absolvovali prvotrimestrální screening, který ukázal velmi vysokou pravděpodobnost Edwardsova syndromu (číslo). Následoval odběr choriových klků, který diagnózu potvrdil. Ve 14. týdnu těhotenství jsme o miminko přišli. Vzhledem k pokročilejší fázi těhotenství muselo dojít k vyvolávání porodu. Ještě před ním nám bylo v rámci vstupního vyšetření oznámeno, že miminko již nemá srdeční akci a je s největší pravděpodobností již týden mrtvé. Zemřelo tedy krátce po odběru choriových klků, během kterého ještě srdeční akci mělo. Jakou roli měly na této skutečnosti vývojové vady související s Edwardsovým syndromem nám samozřejmě nikdo již neřekne.

Následně jsme podstoupili genetické testy vyšetření karyotypů, které by měly odhalit přítomností případného volného chromozomu, který by předurčoval nějaké genetické vady pro příští těhotenství. To se nepotvrdilo a ze stran lékařů nám bylo další těhotenství doporučeno. My jsme tomu však chtěli dát čas, abychom překonali bolest a mohli se z dalšího těhotenství pořádně radovat. A tak se také stalo. Když jsme zjistili v dubnu 2018, že čekáme miminko, u kterého navíc screening ukázal pravděpodobnost nejčastějších syndromů mnohonásobně nižší než je ta populační, nemohli jsme být šťastnější. Navíc bylo z ultrazvuků patrné, že skutečně budeme mít chlapečka, i když to bylo to poslední, na čem nám záleželo.

Kromě standardních vyšetření jsme ještě absolvovali vyšetření případných srdečních vad, které se naštěstí neprokázaly. Také nám byly nabídnuty podrobnější genetické testy (odběr plodové vody nebo choriových klků). My jsme však po pečlivém zvážení tuto možnost odmítli. Vzhledem k tomu, jaké následky měl odběr choriových klků u prvního těhotenství, nechtěli jsme nic podobného tentokrát i s ohledem na výborné výsledky screeningu riskovat.

Těhotenství samotné probíhalo bez komplikací. Týdny ubíhaly, bříško pomalu rostlo a my se nemohli Vítka dočkat. V samém závěru těhotenství měli lékaři podezření na preeklampsii.  Než se však stihla potvrdit, Víteček zavelel k příchodu na svět.

Ten náš poklad se narodil ve středu 28. 11. 2018 v 8:28. Porod probíhal rychle a bez sebemenších potíží. Jen v poslední fázi se však Víteček dral moc rychle na svět, takže když už tady byl konečně s námi, vzali si ho do péče sestřičky a následně i neonatolog. Víteček toho dle jejich slov měl plné brýle. Měl nedostatek kyslíku a tak během pár vteřin putoval do inkubátoru a byl napojen na různé monitorovací přístroje. Ten největší šok však přišel později.