Bobath

Cvičení a pohyb obecně jsou u dětí s DS opravdu zásadní. Vzhledem k svalové hypotonii, slabší motivaci u našich dětí i k nutnému získání více senzorických vjemů, je potřeba již od prvních týdnů podporovat děti v pohybové aktivitě. 

Víteček od porodnice do svých jedenácti měsíců cvičil dle Vojtovy metody. Bohužel v posledních týdnech vojtění, jsme s Vítkem spíše již bojovali. Celé cvičení bylo o překonání jeho fyzické síly, téměř by se to dalo nazvat přepráním a už vůbec nebyl prostor pro kontrolu správného provádění jednotlivých cviků. Dospěli jsme k názoru, že Vojtova metoda pro nás udělala své maximum, byť víme, že podle Vojtovy metody cvičí i mnohem starší děti. My jsme však cítili, že pro nás to již není ta správná cesta a hledali jsme alternativu. 

Hledali jsme komplexní přístup, který by byl pro Vítka i nás mnohem přirozenější. A našli jsme se v konceptu Bobath. Rozdíly byly patrné už na první pohled. Zatímco cvičení dle Vojtovy metody je skutečným drilem, cvičí se pravidelně, minimálně čtyřikrát denně, určitý soubor cviků, Bobath je spíše o přístupu k pohybu jako takovém. 

Bobath pro nás znamenal více vědomé zacházení s Vítkem - od handlingu (tedy správné manipulace s Vítkem) až po to pro nás nejdůležitější - vedení správného pohybu při hře či jakékoliv jiné činnosti. Bobath se nám zalíbil i svou pestrostí pomůcek, které můžeme využívat a cvičení se pro nás i Vítečka najednou stalo mnohem zábavnější a především přirozenější. I díky ním se Víteček mnohem snáz k pohybu motivuje. Navíc se nabízí i zapojení mnoha senzorických vychytávek. Kromě posílení či uvolnění svalů, dochází ke zvýšení koordinace, lepší stabilitě, přenášení váhy či úpravy těžiště. 

Bobath koncept pro nás tedy představuje jakési pojítko mezi cvičením, přirozeným pohybem, hrou a podporou samostatnosti.